Uklidit až po mé smrti. Portrét Ludvíka Švába

V programu

Uklidit až po mé smrti. Portrét Ludvíka Švába

V českém prostředí jsou Švábovy filmy ojedinělým zjevem, vzpírajícím se jednoduché kategorizaci. Šváb se nezříkal ukotvení v amatérské kinematografii, ovšem tento kontext přesáhl svým svérázným experimentátorským přístupem, surrealistickou hravostí a odbornou reflexí filmového média.

Ludvík Šváb (1924-1997), vědecký pracovník ve Výzkumném ústavu psychiatrickém, jazzman, amatérský filmař, autor filmových a divadelních libret i odborných filmově teoretických textů. Účastník surrealistické skupinové aktivity v UDS, Surrealistické skupině v Československu, později ve Skupině česko-slovenských surrealistů.

Mezi identifikované filmy Ludvíka Švába patří tři experimenty: L’autre chien, což je satirická interpretace filmu Andaluský pes Luise Buňuela. Dále OTT 71, který sám Šváb nazval “undergroundovou aktualizací Edisonova filmu pro kinetoskopy Fred Ott’s Sneeze. Třetím titulem je The (fully clothed) Nude Descending and (ascending) The Stairs.

Jeho další snímky jsou neidentifikované, nedokončené či se jedná o různé studie a fragmenty.

Největší část jeho filmografie ovšem tvoří filmy soukromé a deníkové. Zvlášť cenným dokumentární materiál se vztahuje především k Surrealistické skupině, jejíž členy Šváb s neskrývanou důsledností natáčel při různých neformálních příležitostech – nejčastěji při rekreaci.

Název pásma odkazuje ke stejnojmenné monografii (eds. Evženie Brabcová, Jiří Horníček), která by měla vyjít do konce tohoto roku.